Viadukt bez konce

Končím se životem, který končit měl,

na co žít, když konec neoddálíš.

Každý jednou zemře, ale všichni se bojí,

Tento boj životem je těžkou zkouškou psychiky.

Viadukt bez konce, ta abstraktní věc,

ve kterou věříme, chceme ji mít.

Viadukt bez konce, bez smrti,

toužíme po tom, ale všichni jednou zemřou.

Na co tedy toužit, na co tedy přát si,

ukončím to raději teď hned a všichni prolijí slzy.

Padám do smrti, padám jí vstříc,

doufejme poté, že potkám tam Boha.

Voda se leskne, odráží měsíční svit,

vidím svůj obličej, co čeká na pařáty smrti.

Zábradlí za sebou nechám,

padám, padám, vydechuji vzduch.

Vysmívm se smrti, vody, nebojím se toho.

Viadukt bez konce, z toho teď padám, i když konec měl a já ho nedosáh'.