Nářek starého převozníka

Čekal zázrak , …nekonal se … .

Čekal milost, …nepřišla … .

Ve tváři klid, však smutek ji zdobil.

Pro okolí lampou byl …

…on v srdci tmu měl,

převážel mnohé ze soumraku v jas,

jemu nikdo nic.

Chřadnul nitrem duše …

…tělo štíhlé …štíhlejší bylo.

Převážel snad sto let

a čekal zázrak i milost.

Smutný výraz se jen jarem změnil,

když kolem vše pučelo, kvetlo.

I tvář jeho …jakoby omládla, ožila.

Opět převážel … .

Jednoho dne však …

zablikala jeho lampa …pak zhasla.

Nevnímal nikdo, že není ta bytost, onen převozník.

„Umřel prý ten starý blázen“ …neslo se.

Ta slova jen v korunách stromů doznívala.

Neslyšel nikdo …nářek …

                      nářek starého převozníka.