Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProhýřená noc
03. 05. 2009
1
2
1538
Autor
Temnářka
Smála ses mámení, tomu sladkému nic,
co vzalo tě z náručí jistoty a vrhlo do temnot.
Svíjela ses slastným pokušením,
co tahalo tě za koneček culíku,
a pak tě svléklo.
Jak divoké zvíře cvaklo tesáky v chmýří,
kam se nekouká
a rozervalo šňůrky tvých kodexů a kalhotek.
Ve víru vášně líbala ses s cizím – přece svým,
za oknem cvrlikali ptáci, ti hloupí poslové dne,
ale byli dávno po sezóně, protože za okny sněžilo,
tys cítila, jak do tebe vniká mráz,
něčí větev vábení
a stvoly stvoření, co nejsou vidět,
neexistují a nebudou.
Nakonec možná vzpomněla sis na něj.
Toho předtím a vždy předtím,
na jeho šepot a něhu.
co vzalo tě z náručí jistoty a vrhlo do temnot.
Svíjela ses slastným pokušením,
co tahalo tě za koneček culíku,
a pak tě svléklo.
Jak divoké zvíře cvaklo tesáky v chmýří,
kam se nekouká
a rozervalo šňůrky tvých kodexů a kalhotek.
Ve víru vášně líbala ses s cizím – přece svým,
za oknem cvrlikali ptáci, ti hloupí poslové dne,
ale byli dávno po sezóně, protože za okny sněžilo,
tys cítila, jak do tebe vniká mráz,
něčí větev vábení
a stvoly stvoření, co nejsou vidět,
neexistují a nebudou.
Nakonec možná vzpomněla sis na něj.
Toho předtím a vždy předtím,
na jeho šepot a něhu.