Rozhovory XYZ

X.

„Tomaškí?“

„Tomáši, ne Tomaški.“

„Fesmuš s teboj muškalú?“

„Vezmeš, ne vezmuš… Co mám vzít s sebou?“

„Muškálu! Muškha…“

„Co? Je to česky?“

„Anó…“

„Muškát, šálu, …?“

„Múškhálu!“

„Já ti nerozumim…“

„Tomáški ty fakt blbhí…“

(Blbý Tom a přítelkyně)

Y.

 „No ale jaks to vyřešila?“

„To bylo víc věcí… Míň se beru vážně. Třeba. Snažím se dívat kolem… jako bych to viděla poprvé. A bylo to dobrodružství. Jako malá prostě.“

„To je dobrý. Ale to mi nende, ten nadhled…“

„No a taky jsem se opila. Vínem.“

„No tak to pak jó…“

(Nad kávou)

Z.

„Ale my tu nejsme abychom něco měnili. Ty seš… přihlížitel. Mapuješ jednotlivý diskurzy.“

„No ale to sme pak zas uvízlí v postmoderně a to se nevyhrabeš hele…“

„No ale stejně seš dítě postmoderny, ty si neumíš zvolit! Jediná cesta je nevolit, nehledat východiska. Jen mapovat.“

„Jo, ty diskurzy… A co je to teda diskurz?“

(Terénní výzkum)