Pozorovatelna

Cestou směrovanou do útrob lesní záře, přeživší nemožné, přišel cíl.

Je dobojováno.

S poctami na klopě, zaprášenými botami, vyšinutým pohledem, zbraně přestali řvát:

-příliš mnoho tváří,

-přlíš mnoho slunce,

-příliš mnoho nábojů,

-příliš mnoho zbraní,

-příliš mnoho zrady,

-příliš mnoho výbuchů,

-příliš mnoho mrtvých

Divák vše ocenil, potleskem bouřlivým, klaka jak vystřižená  ze hry na cínové vojáčky.

Spokojenost na pozítří.

Bez průtahů vše utichlo, nastává návrat do všedna,  odpovědi se všeho  vzdávají:

-příliš mnoho lásky,

-příliš mnoho očekávání

-příliš mnoho vděčnosti

-příliš mnoho potřeb

-příliš mnoho radosti

-příliš mnoho dobroty

-příliš mnoho věrnosti

Za tmy zmizela  záře. Světla se jala přímého osvitu před koly přibližovadla. Opuštěná místnost skýtala jediný azyl. Takové obyčejné, prázdné ticho.

-příliš mnoho citu zabilo malého, bílého králíčka …