Bez nazvu

Bez nazvu a bez prologu, jen par myslenek co obcas potrapi hlavu

Srdce tuka jak hornikk zavaleny v dole,
nikdo ho uz neslysi
sup klove lebku na prostrenym stole
pro Picassovo zátisi.

Svlikas se touhou ze sve blede nahoty,
marne - konecne to vis.
Sliby jsou vzdycky plne ochoty,
co si o mne pomyslis?

Kral zase vstava a dava kralovne mat,
pesec z desky odleti.
Z nasich tel stoupa k ranu propoceny chlad,
bran se memu objeti.

Ma hlava lezi na Picassove stole,
jen usmev chybi zatisi,
chvili to jeste bude bolet...

Na hrob ruze rozhodim
jako ty vlasy na polstar,
Nic lidsky nam cizi neni,
jedna smrt to nezmeni

Rekl k ranu znamej lhar

---