Zklamání

Kapky deště na hladinu padají,

tam, kde se rybky rády nemají.

Proč? To snad rákosí nám prozradí

a my do potoka nahlédneme potají.

Sedíme na kraji vody,

do které vedou dlouhé schody.

Mlčíme, jen do dáli hledíme.

Ze svého obětí,

ptáci odletí

a my sníme dál,

kde je nejkrásnější ráj.

Z očí se slzy linou

a je to jen tvojí vinou.

Odešel jsi Bůh ví kam,

však v srdci si tě ponechám.

Proč neudrželi jsme břemena lásky

a opustili od naší sázky?

Déšť a přece bolí,

rány se naplňují solí.

Ten květ, co předstíral náš vztah,

uvadl a rozpustil se v prach.