noční struny

šeptat tiše do mušlí u zpěněného pobřeží

 do písku napsat lichotky, které Ti náleží

utopil se archív nevysvětlitelných krás

  Ty se opíjíš likérem z květů mořských řas

 smáčíš si v něm jazyk jako mandle v karamelu

sladká pověst marcipánu s plíží k tvému tělu

odevzdaně usínáš jako němá kapka vína

a však sama chutnáš  jak borůvková meluzína

 usmíváš se tajemně jak ranní rosa ve džbáně

 když polyká Tě jahodová pěna ve vaně

 když se kvůli Tobě země tříkrát otočí

 aby Ti viděl měsíc přímo do očí

 vždyť já jsem jenom blíženec jehož poezie láká

 vždyť já jsem jenom blíženec jenž prvokuje raka