Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVonění
13. 05. 2009
6
5
1955
Autor
MAJKL65
Vonělas jako vanilkový stromeček do auta
tvůj klín chutnal mi
jako med divokých včel za noci
a řeka
a pláč
jež jsem pil
přišla jsi a odešla
jako den
a byla krásná
jako svedený anděl
viděl jsem pak dopadnout první krůpěj deště
na tvé rozpálené tělo
a všichni se podívali do nebe
vědomím sťati
bylo mi líto hvězd
a objal jsem tě jako moře
a ty jsi mnou plavala
po hladině žen
až k mé smrti
a k sobě zpět
tanči mi po víčkách
jako písek
z rozbitých hodin
vítr je bílý
voní ti ve vlasech
5 názorů
(Nic ve zlém, jen mám žertovnou náladu. Doufám, že jsem lechtivým humorem příliš nepřesáhl hranici vkusu :) )
Jo a ten med divokých včel - ta představa je taky poněkud legrační, především představíme-li si konzistenci medu použitého jako jistá metafora nejen chuti, ale i viskozity, která se zde pokradmu nabízí... No prostě - tak ta můza to asi měla v tom klínu fakt hustý! :D :D :D
Ten vanilkovej stromeček do auta mě hned odradil... Tak bych fakt nechtěl, aby moje holka voněla. Tyhle voňky do auta, to je fakt hnus a připomíná mi to nějakej film, kde aby kdosi nesmrděl, tak mu pověsili na hlavu právě ten stromeček do auta :D