Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVyznání
13. 05. 2009
0
3
482
Autor
Lil Karra
Vyznání
Už od třinácti jsem o tobě snila a věřila,
že snad jednou tě spatřím,že jednou tě uvidím
a dotknu se tě.Milovat tě to můj sen byl.
Bohužel můj sen se stal noční můrou,
protože vím že ve svém srdci máš jinou.
A ta představa mě mučí,kéž by ses mi mohl
dívat do očí a říkat mi že mě máš rád,
že beze mě nemůžeš žít snad.
Žijem každý v jiném světě,ty tam a já támhle.
Nevadí mi že jsi jiné pleti,nevadí že jsi starší,
jen jedno mi vadí,že o tebe jiné zájem mají.
Vím že nejsem nejkrásnější na světě,vím že
nejsem nejštíhlejší na světě,ale vím že tě žádná
nebude milovat jako já tebe.
Když tě vidím v televizi s jinou,srdce se mi rozbuží
zlobou.Často se mi o tobě zdá,jak jsme v pokoji my dva.
Držíme se za ruce a hledíme na sebe.A když jsem
zjistila že mi tvé srdce nikdy patřit nebude,pohled na
tvé fotky mě trochu uklidňuje.Ale jedno ti slíbit můžu,
že až trochu dospěju,do tvého světa se vrhnu.Tvou
adresu si najdu a na tvé dveře zaklepu.Možná že už
svou rodinu budeš mít,a však já ti dám tohle vyznání
přečíst.A s klidným svědomím se budu moct vrátit tam
odkud jsem přišla.
Už od třinácti jsem o tobě snila a věřila,
že snad jednou tě spatřím,že jednou tě uvidím
a dotknu se tě.Milovat tě to můj sen byl.
Bohužel můj sen se stal noční můrou,
protože vím že ve svém srdci máš jinou.
A ta představa mě mučí,kéž by ses mi mohl
dívat do očí a říkat mi že mě máš rád,
že beze mě nemůžeš žít snad.
Žijem každý v jiném světě,ty tam a já támhle.
Nevadí mi že jsi jiné pleti,nevadí že jsi starší,
jen jedno mi vadí,že o tebe jiné zájem mají.
Vím že nejsem nejkrásnější na světě,vím že
nejsem nejštíhlejší na světě,ale vím že tě žádná
nebude milovat jako já tebe.
Když tě vidím v televizi s jinou,srdce se mi rozbuží
zlobou.Často se mi o tobě zdá,jak jsme v pokoji my dva.
Držíme se za ruce a hledíme na sebe.A když jsem
zjistila že mi tvé srdce nikdy patřit nebude,pohled na
tvé fotky mě trochu uklidňuje.Ale jedno ti slíbit můžu,
že až trochu dospěju,do tvého světa se vrhnu.Tvou
adresu si najdu a na tvé dveře zaklepu.Možná že už
svou rodinu budeš mít,a však já ti dám tohle vyznání
přečíst.A s klidným svědomím se budu moct vrátit tam
odkud jsem přišla.