Ohnivý Polibek

Ohnivý Polibek

Ve světe, ve kterém každé ráno otvírám oči,
můj krátký život dneska dobrovolně končí.
Moje práce je pomáhat všem, které postihne nouze.
až do minulé noci kdy, jednu chybu jsem udělal pouze.

Chyba byla právě ta, která rozhodla jestli budu hasit dál,
díval jsem se na lidi, které předemnou pohlcoval žár.
Stál jsem tam dlouho a slzy mi po tváři naposled tekly,
sledoval jsem rodiny, které ze svého bytu neutekly.

Realita je krutější a bolest kterou citíl jsem,
nemohl jsem pomoci v boji s tím žhavým zlem.
Nemohl jsem zachránit a nemohl jsem odejít,
nemohl jsem rozbít sklo a přes zeď nijak obejít.

V jádru bytu, které proti tomu chránit je mělo,
se prožívalo peklo aspoň tak mi to tam znělo.
pár minut času a zachranil bych je od bolesti,
pár desítek sekund a předešlo by se neštěstí.

Nemůžu již nadále ve světě plném ohně žít,
a říkat si, stává se to a nechat jen v minulosti být.
můj krátký život dneska už víc prostě nesnese,
noční můry i když nespím a všechny ty deprese.
Snad pomůže doktor snad pomuže střela,
která byla vystřelena a směr můj spánek měla.