Spokojenost

Spokojenost

Kdybych věděl kde najdu krásu,
kdybych znal cestu pro svoji spásu.
Neváhal bych žadný den,
a šel bych tam ,kde splnil bych svůj sen.

Na louce klidné sam si tu ležím,
ticho a klid jen vzhlížím ke věžím.
Na vrcholku věže, kráska sleduje háj,
jen za šumu listí, já nazívám to ráj.

Nevstanu,protože lepší to nebude,
nevstanu, protože z krásy nic nezbude.
Když vratit do svého světa se mám,
vím, že spokojený život svůj znám.

Je na louce, kde klid našel si místo,
Je na louce, kde prožil bych život najisto.
Je tam, kde potkal jsem jednu krásku,
je přesně tam, kde na věži sledoval jsem lásku.

Každý pohled, jako dar od bohů byl,
každý polibek v noci měsíc rozsvítil.
Každý usměv, ve mě srdce rozbušil,
že spokojený budu jsem vskutku netušil.

Další příběh končí a svět se vrací k nám,
další sen zde končí a já rozbrečet se mám.
pláče za návrat se já klidně rychle vzdám,
protože vím, že spokojený život svůj já znám.