Malování

...nesnaž se, znáš se... poslouchám první tóny písničky Malování. Je to naprosto úžasná písnička ....to je to tvoje malování, vzdušnejch zámků... krásný, fakt. Divokej Bill má celkově pěkný písničky, ale Čmelák a Malování - to jsou moje dvě nejoblíbenější.

Přemýšlím, jakej je vlastně smysl mýho života. Uvědomuju si, že jsem ho ještě nenašla ...řekni mi co je jiný, jak v kleci máš se... zamilovaná nejsem. Doufám. Doufám, že to, co mě táhne k Vojtovi, jsou jenom vzpomínky. Pěkný vzpomínky - 'jenom' to zbylo. Udělala jsem spoustu chyb ...to tě nezachrání, už seš na zádech, je to za náma.... správně, je to za náma. A znovu to už nepřijde. Vojtí řekl něco, co mě moc ranilo, ale i přes to bych se k němu vrátila - jenom kdyby chtěl. Taková jsem blbá! Ale on nechce. Co když je to ale dobře? Co když za to může nějakej můj andělíček strážníček, kterej mě chce ochránit před dalším velkým zklamáním? ...v hlavě hlavolam... V hlavě mám zmatek.

Těch pěknejch vzpomínek je dost, ale teď, když tak přemýšlím, zjišťuju, že jsme neměli nic společnýho. Absolutně nic. On má rád jungle, já jsem "diskantka" , měl v oblibě cigarety a mařenu, já nekouřím ani nehulím, já jsem ho milovala a on mě vůbec. ....máš na kahánku, mezi náma mi taky došel dech... Asi to tak mělo bejt. Jenže..proč mi teda je, tak jak mi je? Tak hrozně prázdně, brečela bych, ale nejde to. Proč, tak sakra proč?!