Mejdan ve fleku...

Taxikářské blouznění...

Jedné noci bezesné, kdy nebylo do čeho píchnout,
hlavu v sloupek opřenou, já uslyšel jsem cosi vzdychnout.
Hned zpozorněl jsem, hledav zvuku příčinu,
as chtíce přistihnouti rušitele při činu.
Tak stražím uši, chytám se stopy,
ten hluk kdos', proklatě, v mém fleku tropí!?!
Kdo by se odvážil, hrozí mu kastrace,
snad drobný hlodavec, průvan či inflace?!?
Pomalu odkrývám příklopec na kasu,
zůstávám zkoprněn tu v němém úžasu.
Sleduji ve skrytu, nečekán, nezván,
mé vlastní bankovky mají zde mejdan.
František Palacký tvrdí tu muziku,
vždy každou ukecá, to on má ve zvyku.
Zřejmě dnes ztěží už ňákou zde chytí,
po chvilce odpadá, přehnal to s pitím.
Bokem se tetelí Destinů Emička,
svádí si vesele čtvrtého Karlíčka.
Unešen rozkoší, haraší v pasti,
nedbá, co sluší se, na Otce vlasti.
O kus dál, nevěřím, že něco zamešká,
Němcová, Komenský i Svatá Anežka.
Kdo by to do nich řek', sex těch tří hobby,
o mne se pokouší infarkt a mdloby.
Však v pravdě zvítězil, vydavše mocný ryk,
právě se odpravil sám T.G.Masaryk.
Věren své tradici, než by se prosil,
kvalitně Boženě záhonek osil.
Zavírám zvolna flek a rychle mizím,
vstříc chřipce mexické, finančním krizím.
Chceš-li si, člověče, iluze ponechat,
zkus pohled do peněz raději vynechat.

---