Kritika kritiky

Psaní

Psaní. O čem je vlastně psaní? Je to o spolupráci člověka a slov? O tom, jak správně seskupit věty? Nebo je to snad o dokonalém pravopisu? Musím se zasmát nad touto otázkou. Ha ha!

Je totiž tak směšné, že se každý zaobírá špatným výběrem slov a pravopisnými chybami! O tom přece psaní není. Vyjadřujeme jím svůj názor. Možná, že nás nikdo neposlouchá. Proto své myšlenky dáme na papír a někdo nám je pak zkritizuje?!? Není to moc fér. Ano, chápu, že nám chce kdosi poradit, jak být lepší. A také proti tomu nic nenamítám. Ovšem jak je možné, že někdo dokáže být tak zlý a prohlásí o jistém článku: „Nic tak hrozného jsem nikdy předtím nečetl!“? Zamyslete se nad sebou, vy, kteří nedokážete být dost taktní natolik, aby jste neurazili spisovatelského začátečníka nebo snad nezkušeného pisálka! Snažně vás o to prosím. Neuvědomujete si, co to pro nás – začátečníky – znamená, vaše kritika?? Víte, je spousta druhů spisovatelů. Někteří z nás si píší pro sebe. Čtou si svá díla, když nikdo není doma a skrývají to, co doopravdy cítí. Jiní z nás jsou naopak náruživí. Vše co napíší předčítají rodině a přatelům, hlásí se do rétorických soutěží a naprosto se oddávají svým pocitům. Ale ať sme takoví nebo makoví – všichni jsme citliví stejně. Děkuji vám, pokud tento článek berete alespoň trochu na vědomí….