Rány od otce

Matko,

     nač jste mě s otcem stvořili?

Když neustále na mě - na chudáka kluka,

za každou věc, ve dne v noci

mlátí tátova silná ruka.

Dědo,

    mohu jít k tobě do chalupy?

U nás doma se nedá ani žít.

Otec je neustále rozlobený,

jsem od něj neustále bit.

Synku,

     smutně ti povídám: nemůžeš.

Byl bys tu zanedlouho beze mne sám.

Měl jsem ti řící dříve, že zemřu,

páš rakovinu mám.

Bože,

    poraď mi, jak přežívat?

Když ani život si

    nedokážu užívat...