Vyslyš prosby.

Báseň praská ve švech, naplněna emocemi, láskou, vášní. Potud je v pořádku a chvalyhodná. Vkusně vsunuté slovo moc, jde jasně vstříc slovu na pomoc a báječně se rýmují. Láska toho největšího kakalibru, to je neotřelé přirovnání, odvážné tolik, že ho básníci téměř nepoužívají, v obavě, aby báfnické vyjádření se, snad neznělo násilně a přemrštěně. Zde je každopádně použito...je použito. Klam a sebeklam v závorce, jde vstříc čtenáři k lepšejšímu pochopení, básník je nesobecký a myslí i nás, stupidní konzumenty básní. A to je dobře!(jináč bych byla úplně v háji) Konec je nádherně trpitelský a vyznívá jako vroucí modlitba. Dílo je po všech směrech decentní a básník si na nic nehraje, a jelikož nestojí o hlubší kritiku, již tu nebudu zaclánět a přenechám prostor klubákům.

:)K tomuhle se vrátím i s prtkou, P/už teď...a klubáci styďte se...tomuhle říkáte stupidní ktitika?!:D

kazeta s Májou je nenávrajntě v háji. nebo v niveči? (p)

*

tohle je jiné,je to moc krásné

já se, aleši, asi spíš poohlédnu po niveči, abych si v tom udělala jasno, patrně budu nucena prolistovat slovník cizích slov - nojo, nikdo z nás nemůže vědět všechno, že? A možná, že by mi na pročištění hlavy prospěla i procházka v nelítostném lese; kdyby mi ten ukázal, zač je toho niveč, možná, že bych pak ani nemusela pátrat.

musím si doma pustit nějaké video s včelkou Májou, úplně jsem zapomněl, že měla plentu. Pak se teprv pustím do druhé sloky...

asi mám pořád ještě hodně nejasností v nominacích a v tom, jak se dělají... jestli to je takhle blbě, prostě to smázni ty nebo Aleš

velmi osobní výpověď s neotřele originálním přístupem k jazyku -P