O zvědavém žaludu

Byl jednou jeden statný dub a na tom dubu rostly žaludy. Jeden žalud měl čepičku tak velkou, že mu byla přes oči.

,,Kluci pořád křičí, jak je svět krásný, jen já nic nevidím. Sundám si čepičku a pořádně se rozhlédnu."  pomyslel si. Jenže,co se stane, když si žalud sundá  čepičku?  Spadne, to ví každý. Takže spadl i žalud, o kterém vám vyprávím.

 "Au, to bolí...."zanaříkal. Když se ale rozhléd ,hned mu bylo veselo. 

"Ten svět je doopravdy krásný.Na čem jsen to visel??? A co je támhleto? Zeptám se tady toho někoho. Haló,kdo jsi?A co je to co je zámhle??? " "Mniaau ,já jsem kočička Micka. Ty to nevíš? Myslela jsem, že mě zná každý," zamňoukala Micka.

"No jo, když já měl takovou VELKOU čepici, která mi sahala přes oči .Nic jsem neviděl, nic jsem nepoznal," málem brečel žalud.

"Aha, tak teď už víš že já jsem Micka. A poslouchej, ty jsi chtěl vědět, co je to, jak to tam stálo, že ano?  No ani nevím přesný název, říkám tomu kouzelná budka, ona je opravdu kouzelná. Když do ni vejdeš a za nějakou dobu vyjdeš ven, jsi úplně jinde. Ale dávej si pozor, musíš se někam schovat, oni totiž chtějí takové papírky, a taky si dej pozor ,ať na tebe nikdo nešlápne!" Křikla za odcházejícím žaludem.

"Neměj strach a ahoj,"rozloučil se žalud a pelášil se povozit.

Když vystoupil, málem na něj někdo šlápnul. Tak tak že uskočil.

"To jsou lidi..." zanádaval si žalud pro sebe. "Jé,co to je?Vypadá jako já, ahoj,jak se jmenuješ?Proč neodpo-"

"Co blbneš? To je přece tvůj odraz ve skle..Hihihi." smál se kaštan,který žaluda tajně sledoval z povzdálí.

 "No a proč dělá to co já?" vyptával se žalud.

"No vždyť říkám že to je tvůj odraz.Ty jsi nějaký hloupý."

Žalud kaštanovi pověděl, jak to bylo s tou čapkou. Kaštan se mu zase pokoušel vysvětlit odraz ve skle ,jenže žalud měl už jiné starosti.

"Jé,to je pěkné! To musím prozkoumat!" křikl žalud a už utíkal pryč.

 "Žalude, to je veverka, ona tě sežere! " volal kaštan, ale žalud jako by ho neslyšel. Utíkal za veverkou. Ta když ho uviděla, skočila po něm a- kaštan mezi tím zavolal ostatní kaštany a společně udělali na veverko baf!,ta se lekla, a žaluda pustila. Ten potom kaštanům slíbil, že už bude opatrný a všechno si nejdřív rozmyslí.

A opravdu.Dával si velký pozor, takže ho nikdo nezašlápnul, nic ho nesežralo,  a za několik let z něj vyrostl dub plný zvědavých žaludů.