Třetí...

Výplod prázdný obrazů, prázdný spojitostí, prázdný pochopitelnosti...

Krásný večer...
   Dvě sklenky vína - já a ty
     Město pod mámi, tisíce světel svíček domů a lidí
         vydávající klidnou, unavenou zaprášeně žlutou záři
 Pro nikoho jiného nejsem v tuto chvíli než pro tebe
    Vždyť sdílet svou samotu - co krásnějšího můžeme?
       Víme, že jsme. Já - Ty; Ty - Já. Svět je krásný
          ve dvou...
  Smutně a unaveně krásný,
     jsme v euforickém dešti slz
        však co je více, než kapky citu?
   Nechápeš to a necháváš jej tu
      Já jsem ten třetí
         Stále pokukuješ za sebe, zda tam sedí
            a dohlíží na tebe (chrání tě přede mnou?)
         
Tvůj Bůh a nikdy nebude dost místa jen pro nás dva...

---