Život mimo zemi?

Seděli jsme, tři kamarádi, v naší hospůdce a jak to v takových prostorách bývá zvykem, zaníceně diskutovali. Nejdřív trochu o sportu, pak  následovalo jako obvykle klasické mužské téma, vaření. Probírala se speciální příprava vepřového kolena.

Na závěr někdo nadhodil problém života ve vesmíru. Že v tom obrovském prostoru nejsme my lidfé z planety Země určitě sami.  Výsledek dost bouřlivé diskuze : moji dva sousedé jednoznačně pro život i mimo Zemi, včetně inteligentních bytostí možná vyspělejších než my. Já jsem jim oponoval, že to není tak jisté. Ani mě nenechali domluvit, když jsem chtěl argumentovat specifickými podmínkami na Zemi i tou obrovskou náhodou při pravděpodobné kombinaci molekul. Ještě cestou domů se s námi nesly dozvuky sporu.

Doma jsem byl ten večer sám, ale spát se mi nechtělo. Znovu jsem přemýšlel o naší debatě. Viděl jsem vznik vesmíru od velkého třesku až do našich dnů jako jeden velký experiment, dokonce jako experiment už mnohokrát opakovaný. Teprve v  tomhle současném vesmíru se "podařil" život na jedné malé planetě Sluneční soustavy. Už slyším zase rozhořčené hlasy, že nemůžeme být v kosmických dálavách sami. Ale my nejsme sami, je nás skoro 7 miliard a mě to úplně stačí. A k hledání je toho tady také dost. Hlavně těch cestiček mezi námi na tom modrém makovém zrnku, které si plave v proudu času.

Je také pravděpodobné, že to je všechno úplně jinak.