NEBE NAD SOMMOU-39

Dvouplošník rámové konstrukce letěl nad železniční tratí a vněm sedící poručík Robert Fantes se pozorně rozhlížel všemi směry.

„Sakra, kde jen může bejt?“ zeptal se sám sebe, když marně pátral po průzkumném letounu. Zanedlouho však v dálce před sebou postřehl osaměle letící letadlo.

„Tak to by mohl být von,“ řekl si a současně zrakem přehlédl vzdušný prostor. Nikde žádná jiná letadla nespatřil a zanedlouho jeho Airco počalo dohánět onen letoun. A brzo rozpoznal, že se jedná o dvouplošník též rámové konstrukce, FE.2B.

„Skvělé! Tak jsem vás našel,“ pomyslel si, když se zadíval do dvoumístného kokpitu na dvě postavy. Ty mu obě zamávaly a on jim mávání opětoval. Rychle se však soustředil na oblohu, aby zavčas spatřil nepřátelská letadla, kdyby se objevila.

 Trať vedla k nádraží, ve kterém probíhala čilá aktivita. Fantes střídavě sledoval průzkumný letoun i oblohu a brzo postřehl černé chomáčky, které představovaly palbu protiletadlových děl.

„Zatracený děla!“ řekl Fantes a počal nádraží oblétávat. Zároveň kroutil hlavou všemi směry, ale na obloze byl jen on a FE.2B. To se však mohlo rychle změnit. Pilot průzkumného letadla všelijak manévroval, aby ztížil německým vojákům míření, zatímco jeho pozorovatel se snažil fotografovat a psát si poznámky do sešitu. K palbě děl se přidaly i kulomety a do vzdušného prostoru nad nádražím směřoval příval granátů a kulek.

„Už leťte pryč!“ vyhrkl Fantes, který vzápětí spatřil mnohem výše osamělého Fokkera. Ten se spouštěl v mírném střemhlavém letu přímo na něho.

„Krucinál!“ procedil mezi zuby a prudkým manévrem se natočil přímo vstříc útočícímu nepřátelskému stroji. Jeho pilot na něho zahájil palbu, což Fantes pozoroval díky plamínku v přední části německé stíhačky. Tu se rychle snažil dostat do mířidla kulometu a záhy stiskl spoušť. Z Fokkera k jeho překvapení vyšlehly plameny a zasažený stroj padal přímo jeho směrem. Prudce strhl Airco do strany, přičemž“postavil“ letoun na křídla. A vzápětí kolem něho proletěla německá stíhačka v záplavě plamenů.

„Hrome! To bylo vo fous!“ řekl si Fantes a zároveň sledoval pád hořícího Fokkera. Ten vzápětí explodoval na poli nedaleko nádraží.

„Uf, kolik Hunů ještě přiletí?“ zeptal se sám sebe Fantes a poté začal zrakem pátrat po průzkumném letadlu. FE.2B. spatřil, jak se vzdaluje od nádraží a za sebou táhne vlečku tmavého kouře.

„A sakra. Voni to dostali!“ vytanulo mu na mysli a stočil Airco k průzkumnému letounu. Díky vyšší rychlosti jej zanedlouho dohonil. Na jeho křídlech viděl velké množství průstřelů a zároveň uviděl v předním kokpitu zhrouceného pozorovatele.

Pilot mu naznačil, že pozorovatel je mrtvý a poté začal gestikulovat rukama. A záhy mu za pomocí prstů počal signalizovat písmena. Fantes vyrozuměl, že se musí pokusit o nouzové přistání.

„Zatraceně! Tak všechna ta námaha je k ničemu!“ pomyslel si Fantes naštvaně. To už průzkumný letoun počal klesat směrem k silnici, po které jela dvojice nákladních vozidel.

KONEC TŘICÁTÉ DEVÁTÉ ČÁSTI