Bezmocná

Znovu usínám ubrečená a zlomená,znovu se mi chce utíkat ale nemám kam.

Jsme jako pták ,jehož klecí je jeho vlatsní tělo .

To tělo mě utlačuje a dusí a já ,já se choulím někde vrohu.

Ale už dost ! To už yb stačilo drápu se ven ,jako kuře které se klube ze skořápky.

Křičíma řvu,ale nits se neděje , ubitá a vyčerpaná usínám,

ale nemůžu spát budím se a kopu kolem sebe jako člověk, který se topí a potřebuje pomoct.

I já se utápím ve vlastním vzteku a slzách ,zoufale čekám na plavčíka se záchraným kruhem .

Vidina na záchranu mě drží nad vodou, ale už nemám sílu potápím se .......