TIM A DIM II

Dvojice postav se prodírala lesním porostem, přičemž se občas ozvalo zanadávání.

„Musíš pořád nadávat?“ zeptal se Dim.

„Tobě se to mluví, ale já táhnu na zádech tu vysílačku,“ odpověděl mu Tim.

„Jsme na průzkumu, tak musíme bejt ticho…jééééé!“ vykřikl pojednou Dim a zároveň se ozvalo mohutné praskání.

„Dime? Kde si?“ zeptal se Tim, který se počal prodírat houštinou. A vzápětí se lesem rozlehl i jeho výkřik.

„Jééé Dime, kam jsme to spadli?“ zeptal se Tim.

„Do jámy!“ rozkřiknul se Dim.

„Ale že je hluboká, co.“
„Taky jsem si všimnul! A přestaň na mě sedět!“

„Já na tobě nesedím, já už stojím.“
„Tak ty blbče ani nestůj!“

Tim přestal na něm stát a došel k jedné straně jámy, načež se začal pokoušet lézt.

„Je zajímavý tě pozorovat,“ řekl mu po chvíli Dim, který si rukou přejížděl záda.

„Jsou tady kořeny, tak je čeho se chytit. Za chvíli budu nahoře!“ mínil Tim.

„Nebo taky dole,“ mínil Dim.

„Už jsem skoro nahoře!“ zvolal po chvíli, přičemž jeho prsty nahmataly holinky a nohy. Současně spatřil nad sebou stát užasle se tvářícího německého vojáka s puškou v ruce.

„Dobrý den. Já bych rád dal ruce vzhůru, ale to bych zase spadl dolu,“ řekl mu. Zároveň se pevně chytl kalhot a voják ztratil rovnováhu a spadl hlavou napřed dolů. Vzápětí se ozval dvojitý výkřik a na dně jámy byla poté k vidění trojice ležících postav.

„Proboha! Kde se tu vzal ten skopčák!?“ vyjekl Dim.

„Já nevím. Von tam stál nahoře!“ vyhrkl Tim, který mlátil zuřivě pěstmi.

„Co do mne bušíš!“ rozkřiknul se Dim.

„Já nerad. Von se vůbec nehejbe!“
„Protože je mrtvej. Zlomil si asi vaz!“

„Tak to byla pro něj rychlá smrt.“
„Hlavně ticho! Nahoře můžou bejt ještě další!“

„Slyším praskot!“ řekl Tim a na automatickou pušku si nasadil bodák. Současně se z porostu těsně u okraje jámy vynořila postava v německé uniformě a poté se ozval výkřik padajícího vojáka.

„Jééé Dime. Von se ten Němčor nabodnul,“ řekl Tim, na němž leželo bezvládné tělo, ve kterém zel bodák.

„Eee…eee…nemůžu dejchat!“ sípal Dim, jenž se nacházel pod Timem, který měl na zádech vysílačku.

„Tak se snaž dejchat zhluboka!“

„Vodval se!“

„Aha, ty si zase pode mnou,“ řekl Tim a odvalil se do strany.

„Tenhle ten měl taky rychlou smrt,“ mínil Tim, zatímco Dim ležel na dně jámy s protaženým obličejem.

KONEC PRVNÍ ČÁSTI