Huk

Hluk, ťuk, kuk,
kolem se nosí,
obranou sebe si rosí,
bojí se, ten hluk?

Nebojí, jen neví,
jak jinak, opět stojí,
na mezi, mezi námi,
slzi neporoní.

Brodí se hloubkou,
nízkou jak trám,
je to jak obvykle,
sám, sám a sám.

Možná se zapálil,
kdo ví a proč,
komu tím ubliží,
se zas ptá, proč?

Jak to takhle dál,
půjde?
Jak, dál?
smůla zas vejde.

Už mě to nebaví,
černý je den,
unaví, neuspí,
prosí, ať prosí jen.

Nemám náladu,
nemáj splín,
není to obyklé,
ja vím - co s tím?

Mám sebe dost,
všichni - vy všichni, díky i naopak.

Dobrou, dneska jsem unavená a jdu spát.

---