Marnivost

Melanie se pohybovala po zahradě a včelí úl bzučel. Horko a těžký večerní vzduch. Nic nevonělo.

Zbývalo pouze kmitavé liduprázdno, syčení okolo dřevěného stolu. S jakou lehkostí a pochopením se dalo jen dívat. Upíjet víno. Nasát znova suchý a studený vzduch. Zalykat se jím. Zakrýt si oči před velkým výrem. Plácal křídly a bolelo to skoro jako beton. Zvířený vzduch se trochu zavlnil a zmizel. Pak čísla. Data. Prakticky a rychle se rozřadila do škatulek. Na chvilku si myslet, že se kolem nás přehnala vlna. Potom se vše uklidnilo, červené víno, včely. Zdálky kouř a Melanie, pohybující se po zahradě.