Úvodník od autora Narvah

Díval jsem se na pár úvodníků co přistály na první stránce a říkal si: "Ubohý Písmáček! Tohle přece nemá úroveň!" A s každým dalším úvodníkem mé rozhořčení rostlo. Představoval jsem si, jak se server řítí do propasti všednosti a bylo mi pod psa. V noci jsem se probouzel hrůzou. Zdálo se mi totiž, že je Písmák přikovaný ke skále, nad kterou krouží hejno vran. Co chvíli se některá snesla dolů a vyklovla z něj dalšího dobrého spisovatele. "To přece není možné! To nemůže být pravda!" řval jsem zděšením. Jako ozvěna se ke mně nesly naštvané hlasy probuzených sousedů. Bylo zřejmé, že Písmáčkovi se děje příkoří největšího kalibru: debilní úvodníky!

Koncem měsíce jsem se vrátil domů celej zdeprimovanej životem a zasedl ke komplu. Myslel jsem, že mi aspoň Písmák zvedne náladu. To co jsem spatřil na první stránce však byla rána pod pás. Server, který se vždycky hemžil parádními díly á la Země v ohrožení, Nákaza nebo Příběh létajícího talíře měl tak stupidní úvodník, že jsem si v koupelce otevřel žíly. "To proboha nikdo nedokáže napsat pořádnej úvodník?" mumlal jsem zdrceně, když jsem si převazoval zápěstí obvazem a přemýšlel o tom, jakej jsem pitomec. S otevřenýma žílama se přece nedá psát! Kdo teď Písmáčka zachrání pořádným úvodníkem? Kdo ukáže těm tisícům návštěvníků, že tenhle server ještě má svou cenu? Kdo přiláká všechny ty potenciální Blakey, Styrony a Hemingwaye?

Přemýšlel jsem o tom celej týden a řeknu vám jedno: úvodníky nejsou důležitý. Je to jen slupka. Obal, kterej se kdosi rozhodl popsat. Pořádnej Písmák začíná teprve ve chvíli, když se lognete.