Chvíle

Miloval jsem s živými

díval se do očí nenarozeným

a o mrtvých jsem slyšel

mé bytí je z pramenů a tikotu hodin

a když tě objímám říkáš, že mám ruce anděla

zatímco po zdech kreslí neviditelná ruka obrazy ze stínů

a portréty příštího

když si dobře uvědomuji iluzi jíž jsem

a přesto se odvažuji milovat

nebo jít

ulicí, zrcadlovým sálem

v níž po dešti se vyhýbám svým tvářím

a pijícím ptákům

právě když město voní jako pomilovaná žena

a černá růže

chvíli před rozsvěcením