Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa cestě z Benevolence
Autor
Jan Šuránek
Odcházel jsem zrovna z Benevolence
přemýšlíć o tom, kam vlastně všechny věci plynou.
Dveře pouličních obchodů se pozvolna zavírají,
podzemní vody si cestu do moře krátí.
Potemnělá obloha
Předtucha nesmírná
Slovem mě zaklíná
Už netrpím,.....
Posečená tráva, na hlavě opět raší
Vůně jara, zjevení beznaděje
Trmácí se podzemím
Všude pozvolna propuká – ticho
Svůdná milenka v dálce mě vyhlíží
Tím temnem na obloze krátí si se mnou dlouhou chvíli
Lid všechen prohlíží si světy,
Každý žije jen v okovech děsu a hormonálním vzepětí
Na schodech spoutaného ďábla,
Prámínek trávy prorůstá.
Lucerna jej s radostí vítá,
Neví, že už uděřila její hodina
Vrata se kymácivě rozevírají,
zvrhlík jimi vstupuje,
trmácí se po schodech,
aby snad někdo řek,
že přichází ze slzavých míst.
Po několika dnech, bolestech srdečních a nocích probdělých
Pocit pláten hedvábných a láskyplných
Kráčím po mostě a shledávám sebe sama
Matka na mně pohlédla,
Tolik jí má duše velebila
Hleď, jak zrak můj proměnila
Průběh dní, soupis nocí
nepřehluší cinkot těchto dní,
ani myšlenky o Božské naději,
které zůstanou mi navždy v paměti.