Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se4ever
10. 07. 2009
0
4
596
Autor
Estel.le
Budu černou nocí, budu bílým dnem
projdu nenápadně každičkým Tvým snem
V letních vedrech jako vánek zchladím Tvoje líce
v zimě zase teplým dechem zahřeju Ti ruce
Každé ráno probudí Tě pusa na čelíčko
dlouhé řasy polechtají Tvé zavřené víčko
Než však oči otevřeš, budu zase pryč
od té divné záhady nenalezneš klíč
I když na mě zapomeneš, později či dříve
já si budu vychutnávat stále tyhle chvíle
Možná k sobě nepatříme, to je na snadě
kousek Tebe v mojem srdci stejně zůstane
Vzpomínky se snažím plašit, slzy na rtech zebou
jsem však Tvoje malá víla, budu vždycky s Tebou...
projdu nenápadně každičkým Tvým snem
V letních vedrech jako vánek zchladím Tvoje líce
v zimě zase teplým dechem zahřeju Ti ruce
Každé ráno probudí Tě pusa na čelíčko
dlouhé řasy polechtají Tvé zavřené víčko
Než však oči otevřeš, budu zase pryč
od té divné záhady nenalezneš klíč
I když na mě zapomeneš, později či dříve
já si budu vychutnávat stále tyhle chvíle
Možná k sobě nepatříme, to je na snadě
kousek Tebe v mojem srdci stejně zůstane
Vzpomínky se snažím plašit, slzy na rtech zebou
jsem však Tvoje malá víla, budu vždycky s Tebou...
4 názory
a k tomu památníčku... nejsi daleko od pravdy =) napsala jsem to (a nechala přečíst místo složitýho vysvětlování) bývalýmu příteli při rozchodu...
to Norsko: pokud vím, tak ode mě, jinak bych to sem nedávala žejo... proč, něco ti to připomíná?