za rohem

tý schovaný za rohem, Jo.

Chybíš mi
a
voníš
jako jalovec
a
vzpomínky
a já vim,
je to patetický,
ale štěstí jsi ty a trochu kávy
nad tvým pravým koutkem
a to,
jak se směješ hloupejm filmům.
Jsi
moje chyby a
zbytečný vykřičníky na konci vět,
co by se měly šeptat
a taky odkvetlý pampelišky ve vlasech,
královna krásy s excentrickým účesem.
Nikdy tě nebude dost.
A to nelžu,
protože už jsem sakra velkej kluk,
už je mi přes dvacet
a měl bych vědět, co chci.
Jsi jako prosinec.
Vždycky.
Trochu nejistá.
Ale pořád nepřekonatelná.
Sama.

---