Devátá báseň mého Nevzkříšení

Přejížděl jsem prstem

po tmavém okraji

lehce papírového břehu-

Náhle rozrazil vlny

                          šum slunce-

Sto snů na černém podkladu

trhalo na kusy bílá plátna

                   neznámých malířů

a rudě zbarvené cáry papíru

odkapávaly na stěny-

Pomalu jsem začal

                  stékat ke stropu,

ale narazil jsem na mříž-

Prudce jsem udeřil

do žhavého kovu-

Odkudsi ke mně dolehl

                            stín výkřiku,

ale já nechtěl odpovídat---

Ohlédl jsem se ještě

                    za Smaragdovým

deštníkem,

ale byl už mrtvý-

Dva dny nato se definitivně

                              ROZEDNILO-