Oslava Soukupovic dvacátých narozenin

Byl jednou jeden chytrý chlapec. Ale on ve skutečnosti nebyl tak chytrý, jen se ta tvářil. Jednoho krásného dne mu jedna dívka řekla, že by ho milovala, kdyby se nepřetvařoval. A že by ho milovala, kdyby se převtělil do zahradního trpaslíka. Chlap souhlasil, ale ona se musí převtělit za kukuřici. Aby on každý den, každičkou minutu mohl olupovat její zrnka kousek po kousku a tak trpaslík loupal kukuřici, tu šla kolem láhev vína a povídá:

„Trpaslíku, co ty tu děláš?“ A trpaslík na to:

„Loupu kukuřici… ale mám žízeň“

A jak loupe zrnko po zrnku, najednou mu zaskočilo… Dusí se dusí a láhev vína nabízí, aby se napil, než se udusí. Trpaslík se napil, zachránil… a jak se napil, tak se opil, poblil láhev vína, kukuřici, a když s tím vším skončil, šel domů.

Doma našel lednici a v ní: bůček, sádlo, šunku, pivo, a pivo. Když toto všechno snědl, tak si usral a usnul!!!

Druhý den ráno se probral v kraji, který byl nazýván „Nebeský ráj“. Prostě si myslel, že je to nebeský ráj, ale ono tmu zdaleka tak nebylo, byl to ráj, který se jenom tak tvářil, byl v Pekle a zdálo se mu, že je v nebi. V nebeským ráji bylo nádherně, všude kolem byly spousty trpasličích prostitutek v červených sukýnkách.

Jejich sukýnky byly pekelně krátké a náš hrdina měl co dělat, aby se udržel. Jenomže se neudržel. Vrhl se na ně a strhal jim ty pekelně krátké sukýnky. Jenže následovalo překvapení. Čertice byly jako panenky a neměly žádná přirození.

A tak se zamyslel, rozhlídl se kolem sebe a uviděl láhev rumu, načeš si řekl:

„Seru na to.“ A zahodil víčko. Veškeré opilecké povídky, které vyprávěli svým vnoučatům. Byly jako noční můry, o ktyrých se jim denně zdálo. Tak a teď nová pohádka.  Bylo nebylo…. J J J