Návrat víry

 Opuštěná ves se stromy
 - kraj, co nikomu nic neříká,
 do dálky bijící zvony
 v kostele bez zvoníka.

 Dávno zapomenuta jsou jména
 v náhrobních kamenech,
 svěcená voda je stejná
 jako kapky deště na stéblech
 jarní trávy.
 
 V kovových tónech zazněl pláč
 - ten dětský, všemi vítaný,
 poděkovat máte zač,
 zpátky je život svítáním.

 Vrátili se dobří lidé
 vyhnat duše ztracené,
 ať si smutek vládne jinde,
 v zemi bídou zdrcené.

 Zmizel starý prach z oltáře
 a pryč je hejno havranů,
 lidem vyčteš víru z tváře
 při krásné hudbě varhanů...

 (V noci pozoruješ
  jasného světla hříčky,
  z věčných časů rozsvicuješ
  v ztichlém kostele svíčky
  a prázdnota navždy mizí...)

 Dodatek:

         Myslím si, že život bez víry nemůže být životem, protože každý v něco věří.
          Ať už je to víra jakákoli a v cokoli. Nemusí to být zrovna bůh...