3.Kapitola-Smutná minulost

Tato povídka se odehráví v prvním Bromově prohraném souboji(snad viíte kde myslím)

CHTĚLA BYCH SE PŘEDEM OMLUVIT KVŮLI MOŽDÝM CHYBÁM KDYŽTAK PIŠTE DO KOMENTŮ A JÁ TO OPRAVÍM A TAKY SE CHCI OMLUVIT ZA TO ŽE JSOU TY POVÍDKY TAK TITĚRNÉ

Eragonovi vadilo, že při soubojích Iliene sázela na Broma a ne na něj.Když poprvé vyhrál vypadala, ale velice potěšeně.Teť bylo jen něco málo hodin po tomto souboji a v Eragonovi vřela jedna velká otázka.,,Iliene, mohu se tě na něco zeptat?"otočil se Iliene, která seděla na druhé straně Safiřiných předních nohou.,,Ano smíš."odvětila.,,Jaká je tvoje rodina a jaký je tvůj příběh?"zaptal se nedočkavě Eragon.,,Né je, ale byla moje rodina."odpověděla posmutněle.,,Poromiň,nechtěl jsem....."začal, ale nedokončil.,,Moje matka byla černovlasá se zelenýma očima a vysokou postavou."pokračovala už vyrovnaným hlasem.Eragon hltal každé slovo, aby se o Iliene a její rodině dozvěděl co nejvíce.,,Můj otec byl hnědovlasí a hnědooký také s velice vysokou postavou."vypravovala dál."A žádné sourozence nemám."dokončila první odpověď.,,A můj příběh, no svých prvních deset let jsem žila v Elfském hlavním městě Ellesméře, kde jsem se naučila kouzlit."pokračovala.Zachoukal vítr, Iliene se uvolnila sponka ve vlasech a samovolně spadla na zem.Její zlatavé vlasy se uvolnili z drdůlku, který si vytvářela, každé ráno a spadli jí až do půli pasu.Zvedla sponku a připevnila si jí k tunice, kterou měla přes modrobílé šaty.Eragon si až teť všiml jak krásně vypadá, když si rozpustí vlasy a usměje se.,,Potom se, ale jednou vrátila moje matka z cesty do krávovství s ranou na levé ruce,kouzelníci jí sice vyléčili, ale dostala otravu krve a zemřela."pokračovala o něco smutněji.,,Tvoje matka byla špeh v království?"zeptal se Eragon.,,Ano, stejně jako otec a tak jsem vyrazyla z Ellesméry na druhý konec Alagaësie do Beorských hor za svým otcem."pokračovala se svým příběhem.,,Čtyři roky na to co jsem dorazila k otci se vrátili, také z cesty do království, jeho dva společníci s jeho mrtvm tělem a řekli mi že ho zabili Galbatorixovi vojáci."smutně dořela.,,Za jeden měsíc přesně od návratu mého mrtvého otce jsem v horách našla Argetovo vejce a když jsem se nedávno dozvěděla o novém jezdci vyrazily jsme k Dračím horám."dokončovala Iliene.,,Letěli jsme tam, protože to byl pro draka dobrý úkryt a navýc jsem se rozhodla, že jse pokusím vrátit do Ellesméry."dovysvětlila.Znovu zafoukal vítr a Eragon si všiml, že mu tuniku smáčí potoky slz a, že již vyšel měsíc.Všiml si, že i Iliene vzliká a div, že ještě její slzy nevymlely a nevytvořily potok.Všiml si také, že tu není Brom, ale než začal panikařit vzpoměl si, že se dnes chtěl jít sám projít.Objal Iliene a utěšoval ji.Utěšoval i sám sebe, protože on své rodiče ani nepoznal.Iliene už netekli slzy, ale její hrudník se pořád napínal pod tichými vzlyky.Eragon se již také sklidnil a tak se více soustředil na Iliene.Její modré oči svítili ve tmě jako dvě hvězdičky a její vlasi zářili jako tekuté zlato.I její vzlyky se už utěšily.Oba se dívali na hvězdy a pak spokojeně usnuli.,,Dobrou noc maličký a maličká."bylo poslední co slyšeli od Safiry oba dva ve svých myslích.