Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se40 let
Autor
Alesh
4O let
Bude mi čtyřicet?
Budu ještě na živu?
Posedím s kámoši a tebou,
veselý na pivu?
Stromy mluví ke mně
ty tvé hladké, s postavou lidskou
a svět se ve střepy rozpadl
mě řežou do srdce, bolí
Krok za krokem, co noha nohu mine
jdu lesem vypuštěný, všude a ve všem
vidím tebe
prázdný, smutkem zesláblý
pak sluncem k vodě, krásným dnem
pozadí kýčovitě zdobí modré nebe
uzamčený v západu slunce, kyselý žaludek
ospalá, táhlá bolest
smrt za bíléhé dne, ve výhni vřícího slunce
na lavičce v parku
Páchnoucí hlemýždí svět dusí sám sebe
a brýle máte na očích, co zobrazí vše krásně
upocená, lopotná a vyždímaná existence
probublávám ve vlastní šťávě
a píšu básně…
Vídám těžká ozubená kola
jak mi ve snech hlasitě skřípou do uší
v opuštěné tovární hale
s vybitými světlíky
plechy rozežrané rzí
jáma, kyvadlo a řetěz
ani pára tam nesyčí
jak bývá zvykem
jenom křik ticha
co trhá uši a dusí srdce
když kola utichnou
A potom otevřu oči
a cítím ji tam za oknem
jak tam sípe a čeká na mě
černá spasitelka
jež podává ze tmy pomocnou ruku..