Ta vrstva prachu

Na mě dnes už docela dlouhé veršované psaní vytažené ze Zápisníku radisty. (1982) Mladým nevojákům a ženám bude dost věcí nejasných. U starých válečných veteránů se nebojím, že by nerozuměli čemukoliv. Rád vše vysvětlím.

Moje poklady zakrývá čas prachem
a kanady mám ve dne v noci v lesku.
Vyrazil jsem na čas, nejprv prosycený strachem
těď už nepropadám ani stesku.

Zdá se sice jako by to bylo včera
kdy mi nejmilejší nakreslila do notesu šarže.
Necítil jsem dávno dívčí vůni z podvečera
znám jen zápach z hlavně neveliké ráže.

Pro obranu vlasti, co bych neudělal lidu
rejžák, mazlák - po nocích když drhnu schody.
Slyším jenom, žil sis, a teď poznáš bídu.
Ještě jednou ! Šestý kýbl vody.

Po noci, když při budíčku vstanu
nebo přesněji když z bidla slítnu.
Prohlížím své děti zaschlé na pyžamu
a pak cvičím v rázném mazákově rytmu.

Přes den  "Na slavnostní pochod..."
jak se říká, těžko na cvičáku lehko v boji.
"Nohy vejš ! " a bez nedělí, sobot.
Tuž se! Je prý slaboch ten kdo neobstojí.

Na příbor máš sáček bílý jako vápno
čistější než čerstvě povlečená poslel doma.
Potom šlichtu na talíř ti kápnou
vyber červy, zažeň šváby. Kdo to neudělá - skoná.

A tak pořád ze dne na den z noci na noc.
zaměstnání, služba, stále pípající klapky.
Hustěj do nás "pořád to máš za moc"
mozek znásilňují neúnavně morse šlapky.

Nechytáš se ? Kmitej na rajonech, pásku
nebo rovnej spodky do komínků!
Starej pes šel ven, šel na vycházku.
V noci ožralej se vrátí a pak vyhází ti skříňku.

Vydrž hochu, je to jen otázka času
zatím sice tvrdej chleba hryžem.
Jak se říká, dočkej jako husa klasu
a pak zavážeš si boty křížem.

Ano, byly doby kdy jsi na vše sral
byly doby kdys´ měl hodně peněz.
Nyní mrdají tě, frajtr nebo generál
a ty nechceš mříže, straníš se těch želez.

Jednou z jara, k poslednímu třetí
odevzdáš maskáče i polní, brachu.
Vysypeš z tašky pár let staré smetí,
ofoukneš poklady své dětské, odstraníš z nich velkou vrstvu prachu.

---