Mezi svými vlky

Mlčím..a v tom tichu vedu rozpravy s Bohem uvnitř mě...

Jsem ateista a trochu tápu, jestli si slovo "Bůh", mohu zapůjčit do svýho nitra..

Jsou výšky, z kterých nespadneš, protože jsou v mělkých břehách srdce...

a srdce je velká voda..,která nekončí, ale odněkud rozhodně začíná....

Jsou dálky, které v noci strnule sedí na kraji mé postele a čekají,

jestli mám sílu usnout...a nebo mě pohltí..,ale já to uspím,

i když žádná energie ze spánku nebude.......

Zase obloho plná hvězd voláš moje jméno jen proto, abych nešla spát a brodila se tvými peřejemi.