Beznaděj

Každej pozdní večer,s pohledem na strop usínam.

Nepřemejšlim nad ničim a jen na tebe vzpomínam.

Tvý poslední slova na rtech, pomalu si přehrávam.

Sucho v krku dráždí mě, jak skelnou vatu deku mám.

Telefonim seznamem, furt dokola si listuju.

Nevim koho hledám, vím jenom, že nenajdu.

Z okna auta koukám. Poslouchám slova motoru.

Osud svýma slzama bezúročně dotuju.

Proč ty?...

Ref:

Mít svojí cestu! A tou si jít.

Vždycky být nad věcí a s hlavou vztyčenou.

Bejt nekompromisní! přitom dbát o druhý.

Tak zněly slova tvý, než octnul si se nademnou..  

Dopsal jsi děj! Kdes bejval rváč

Udělal tlustou čáru za svým životem.

Ta beznaděj! A v očích pláč.

Roztrhá srdce mý, tvář polejvá potem.

Jak kolej pod vlakem, můj život ubíhá.

A s každym dalšim pražcem, tvrdej knock out dostávam.

Já nevim proč na mě, pořád to dolíhá.

Dnes ale z podlahy, studený, vlhký, nevstávam.

Je čas to ukončit. Jdu brácho za Tebou.

Už kašlu na všechny, co přemejšlej jen nad sebou.

Jdu najít svojí hvězdu, poblíž tý tvý zašitou.

Co bude mým kostelem,synagogou i mešitou.

Proč my?...

 Ref:

Mít svojí cestu! A tou si jít.

Vždycky být nad věcí a s hlavou vztyčenou.

Bejt nekompromisní! přitom dbát o druhý.

Tak zněly slova tvý, než octnul si se nademnou..  

Dopsal jsi děj! Kdes bejval rváč

Udělal tlustou čáru za svým životem.

Ta beznaděj! A v očích pláč.

Roztrhá srdce mý, tvář polejvá potem.