Vlasy

básnička psaná pro mojí nejlepší kamarádku.

Vlasy

V davu se ztrácí, když rozpustí vlasy
a skrze ně sleduje všemožné krásy
v poryvech větru ty vlasy jí vlají
ty pramínky s vánkem si nesměle hrají

Ta neviditelná a veselá duše
sleduje lidi, jak k okolí hluše
si hledí svého a k cizímu cize
chovají zášť a stav zvláštní krize

Tak pluje si davem a neznámem létá
a vnímá ten spěch a hektičnost světa
nekroutí hlavou, a neskrývá zájem
že smířená se světem, jenž pro ní rájem

A jinde žít nechce, jen tady má nás
ty, co vidí přes vlasy, svět jejích kras
Tam vidí jen někdo a ten, kdo spatří
do duše její a do srdce patří

Tak bloudí davem a za ní jsme my
ti, co jí ochrání před vším, všemi
A její vlasy, už může dát z očí
světu se neskrývat na světlo vkročit…

---