Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProsba
17. 09. 2009
5
4
743
Autor
Valentin.
Namaluj mi svět
na dlaň
kouskem křídy
Namaluj mi anděla
s bělostnými křídly
Namaluj mi mládí
snad vzpomenu si naň
Namaluj mi lásku
Ach!
Mám tak malou dlaň...
na dlaň
kouskem křídy
Namaluj mi anděla
s bělostnými křídly
Namaluj mi mládí
snad vzpomenu si naň
Namaluj mi lásku
Ach!
Mám tak malou dlaň...
4 názory
Pročetl jsem si tři nebo čtyři básničky a zatím jsou všechny zatíženy předsudkem, že poezie usí používat především vznešených slov - láska, nebe, anděl, atd. Doba však přitvrdia, přesto potřeba citů a vyjádřených emocí zůstvává. Pokus se ve svých básničách mluvit mnohem íe bezprostředněji, jako bys to někomu říkal přímo. Nicméě v této konkrétní básničc pochválím poslední sloku. Ne za verš ...namaluj mi lásku..., to je klišé, ale za ten mile vtipný poslední verš ...mám tak malou dlaň.
Moc hezké, připadá mi jako by jsem to psal sám. Až jsem se podivil že ne ... . :-)))) *
Vzpomenul jsem si na starověkou egyptskou lyriku, tam také namítala, že má malou