Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHořkosladká
19. 09. 2009
5
14
2940
Autor
Aroganc
Hořkosladké prorůstání
Pravdy… lží…
Jak mě a tebe za svítání
Bez světla, bez růží…
Je ráno… Slunce od oken se odráží
Tak dej mi ruku, já schovám si tě ve snáři…
Jak rád hladil bych tě teď po tváři…
Díval se do očí, jejichž pohled celý den mi prozáří….
Je ráno…
Slunce skrz okno prostoupilo
A mě samotného odhalilo…
Pravdy… lží…
Jak mě a tebe za svítání
Bez světla, bez růží…
Je ráno… Slunce od oken se odráží
Tak dej mi ruku, já schovám si tě ve snáři…
Jak rád hladil bych tě teď po tváři…
Díval se do očí, jejichž pohled celý den mi prozáří….
Je ráno…
Slunce skrz okno prostoupilo
A mě samotného odhalilo…
14 názorů
Podle mě už dneska neexistuje nic, co by nebylo klišé....Jenom něco je víc klišé a něco míň.....Ptoto už se na to přestávám zaměřovat a posuzuju všechno hlavně podle pocitu, jaký to u mě vyvolává. Zrovna z hořkosladké ty pocity přímo tryskají, když s enad tím tak zamylsím, tak mi Arogancovy verše trochu připomínají obrazy od van Gogha.
Kristova_noha
20. 09. 2009Pišta_Hufnágl
20. 09. 2009
děkuji... Ono to asi ani jinak nejde, kdyby byl život jen hořký nebo sladký, tak by jsme se co nevidět zbláznili...
Trochu krátké, na konci jsem očekávala nějakou dynamiku - ránu - ... Jinak líbí!í =)
tak to já krapet také, ale zároveň to ve mě probouzí jakousi pozitivitu... nějak se v tom ztrácím...