Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLoučení
Autor
Jonish
Má dnešní smutná zkušenost.
Pokukování. Úsměvy. Můj uhýbající zrak. Doprovod ke vchodu a cesta výtahem, která měla být nekonečná a skončila už po dvou patrech - zrada! Úsměvy a jiskrné oči. Touha a přísliby? Já cítil touhu a strach z neznáma - terra incognita. Chvíle kdy by mohlo dojít k loučení? Šero ve vchodě. Úsměvy, zvonivý smích a dotyky. Požádal jsem ji o chvíli strpení, zatímco jsem se vydal pro kolo.
Čekala tam. Přátelské údery pěstí, snad myšleny pouze jako dotyky, provokace. Požduchování, stále ten samý zvonivý smích posilující touhu a strach^2 ve mně. Dotyky prolínané nezávaznými pošklebky. Roztomilý pohled vzhůru -1 hlava, oči:oči. Touha políbit. Pusa na čelo/tvář. Opakující se scénář. Dlouhé toužebné pohledy pokaždé následované rezignovaným povolením celého mého mimického svalstva. A poté opět fyzický kontakt. Několikrát pod záminkou velkého loučení. Objetí, objetí, objetí. Poté skutečné loučení a má cesta na kole. Přebytek energie. Zlost sama na sebe? Nesnesitelné!
Cesta nocí. rychlá jízda a vítr. Omrzající tvář, rty a vše. Jen maličká ploška nad mým horním rtem mě hřála - nejspíš mými velmi nešikovnými polibky. Mými velmi nešikovnými polibky! Zlost sama na sebe. Zoufalství a bezvýchodnost situace. Skutečná beznaděj