Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZapomínání
23. 11. 1999
1
0
808
Autor
Phylie
stal pred smrti a snazil se zapomenout
na to, ze zil, na to, ze umira.
neslo to. a on to vedel.
miloval, a proto nemohl zapomenout.
ani na to ze zil, natoz na to, ze umira.
ale porad se jeste snazil.
bylo to nespravedlive. chtel umrit v klidu.
kdyz miluje, umira v klidu?
musel by milovat tak, ze by byl on,
osoba kterou miloval, s nim a
musel vedet, ze je milovan. ale jeste se snazil.
snazil se zapomenout
ze zapomnel jednou behem zivota a
proto ted umira a zapomenout
uz nelze. A chce se jeste snazit?
Vi, ze nelze, vedel to, i kdyz miloval,
i kdyz zacal umirat. Rika si,
miluji, tak se musim snazit zapomenout.
Chtejte zapominat, opoustejte,
snazte se nemilovat. Mozna zapomenete.
Zapomnel. Byl mrtvy ...........
Na nektere veci se zapomenout vazne neda...jiste je, ze prijemne clovek zapominat ani nechce a neprijemne cas z nasich vzpominek smyje...az budu jednou mrtva nebudu vzpominat na nic, ale nekdo si na me mozna vzpomene...nekdo, kdo miloval...
gity: dik... jen ti preju, aby ten, koho milujes, to vedel, byl si tim jist a miloval te nejmene tak, jak milujes ty jeho.....Radek
Ty jsi mrtvy? Fyzicky rozhodne ne, a protoze pises a ctes, pak ani psychicky....