Stesk

Když jsi teď tam a já tady,

mé srdce brzy zemře hlady.

Mé srdce živící se tvou láskou,

jako by teď omotáno bylo páskou.

Páska ta svazuje ho a škrtí,

brzy by dohnala jej k strašlivé smrti.

Naštěstí ke mně vrátíš se hned,

já nemusím jak Romeo bráti si jed.

Jed hořký jak samota bez tebe,

už nestačí mi jen pohledy na nebe.

Bez tvého úsměvu jsem jako bez ruky,

jak starý spotřebič dlouho ze záruky.

Být tady bez tebe jsou pro mě galeje,

mé srdce vyschlé je, to tvé ho zaleje.

Chtěl bych tě mít už tady u sebe

dlouze tě políbit až nás vše zazebe.