Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Když život nabírá obrátky a podává oprátky, je třeba je uchopit a leccos pochopit, že děje se jinak než-li má, že je třeba jistá změna a opětovné nabrání síly a být pro sebe a sebou, neb nikdo jiný za vás život žít nebude a musíte si ho užít, protože máte jen tento a jen na tu chvíli.. jen do smrti.
Mlhou se prodíráš a poznáváš co je zač,
ten hustý kouř z cigaret a viržínek, mých lásek.
Též odér je ti znám, to víno zbarvené do ruda.
Těch lahví vidíš tu přespříliš, tak víš..
Zas něco není jak má být, zas řešíš věci,
co s tebou nemají tolik společného,
jen to jedno, že máš ji rád..
Dívá se na tebe a žadoní o soucit,
o malou pomoc, kterou dáš jí svým obejmutím.
Že řekneš jediné - má lásko, netrap se.
Jsem tu jen pro tebe a pomůžu ze všech sil.
Jen klidně seď a breč mi na rameno,
jsou široká a jen a jen pro tebe.
Má drahá nyní tak vzdálená,
proč třesou se ti kolena
a zubama cvakáš do rytmu kastanět,
tu myslím ani já nemohu ti vyhovět.
Tvou mysl zastínil černý mrak.
Neříkej nic, vím, že je to tak.
Musíš mít čas a víru, že bude líp.
Už nikdy se ti nevrátí ten krásný tik,
co měla jsi, když dlouho si se smála,
spíš pláčem teď jsi zahalena. VSTYK!
Už nesmíš se trápit víc.
Již nevrátí se pohádka mládí.
Ta víra, že bude z tebe princezna.
Jsi královnou a o malou princeznu se staráš.
Tak otři své krásné ubulené oči
a podívej se na mě, na ni,
vždyť svět se kolem tebe točí
a nepřestane slunce vycházet,
jen proto, že si ho jeden nezaslouží.
Tak prosím, promluv drahá
a řekni, že už je ti líp.
Že tvé vzlyky již berou konce.
Vždyť jsem tu já a nechci odejít.
Jsi můj svět a chci tě do něj vtáhnout.
Ukázat ty krásy, co rozveselí tvou mysl
a dají ti novou naději, uspořádají tvé myšlenky
a pomohou ti nalézt, jak na bolest.
Nesmíš tolik plakat, i když potom ti je líp.
Ubíjí mě vidět tě nešťastnou, trápit se pro věc,
co se již nezmění.
Co stalo se, se již nedá vrátit.
Miláčku, má náruč je ti otevřena.
Obejmu tě tak silně, jak jen budeš potřebovat.
Jsem velký muž a mé ruce jsou obrovské pro Vás obě.
S tvou dcerou jste mi přirostly k srdci.
Mám Vás rád a nechci Vás zradit.
Jak víš, mám své zkušenosti a vím, co je zrada.
Bolí a těžko se hojí.
Má je jiná, než tvá. Už je to dávno.
Jsem zdráv a zahojen. A proto jsem tu pro tebe.
Nestojí ti za to ten, pro něhož bys slzy ronila.
A ten, kdo za ně stojí, ti je nikdy nedovolí plakat..
Zvedni hlavu, vychází slunce - dnes jen pro Tebe.
Písmák