Podzim

fouká mi na krk a brzo se stmívá
kouř spolu s mlhou horizont skrývá
z těžkých mraků jen na mě lije
samota, smutek, melancholie
brodím se listím s rukou v kapse
kolem mě podzim v celé své kráse

čekal jsem dlouho že se to změní
najednou taková zima mi není
něco zvláštního mě hřeje u srdce
a teplo neopouští moje ruce

to vše je tím že už nejsem sám
když tvou dlaň ve své dlani mám
podzim se stává babím létem
a hřeje nás na naší cestě světem

na cestě světlem, na cestě tmou
za láskou tvou a láskou mou
na cestě nahoru, na cestě dolů
pořád jen spolu