Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Na cestě ven

30. 09. 2001
0
0
1229
Autor
Robynson

Nejhorší ze všeho je být opuštěn sám sebou

Ráno když otevřu oči co neslyší
mám pocit že voják jsem v poli co netuší
za koho vede válku se sebou
prohry i výhry ho na srdci zebou

Voják co v boji se ztratil je tu sám
náboje dochází nepřítel ztratil se nám

Prozraď mi slunce nad hlavou
proč v očích mi slzy náhle plavou
Před světem s ostrou náručí svou
skrývám se v oblaku s trávou

Před světem krčím se v pokoji bez oken
ven bych chtěl utéct ale sedím tu u kamen
je tu tak teplo a zima je daleko
přiložím do kamen a sem zas naměko

Zítra už určitě do světa vyrazím
na zlatou žílu ve štěstí narazím

Prozraď mi slunce nad hlavou
proč v očích mi slzy náhle plavou
Před světem s ostrou náručí svou
skrývám se v oblaku s trávou


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru