Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Schovaná

14. 10. 2009
1
11
1530
Autor
IFETIV

-po jedné pěkné neděli, po jednom pěkném popovídání

Schovaná

 

Poprvé jsme se potkali na bazénu. Bylo mi tenkrát šestnáct a bazén mi připadal jako dobré místo k balení holek. Byl jsem tam s kamarádem Patrikem.

Viděli jsme tě plavat sem a tam, rychleji než kteroukoliv holku, co tam tehdy byla. Nemohl jsem z tebe spustit oči. Tvůj pohyb byl tak plynulý a bezchybný, že mi přišlo, že jsem do té doby neviděl nic krásnějšího. Byla jsi plaváním tak zaujatá, že sis ani nevšimla, jak na tebe koukáme. Pak ses zastavila. Chytla ses u okraje a poklidně oddechovala. Něco tě ale vyrušilo. Můj pohled. Polekaně ses podívala směrem k nám. Nahodili jsme s Patrikem svůdné pózy(tehdy jsme si to alespoň mysleli) a já se na tebe usmál. Pořád jsi setrvávala u okraje a tak jsem sebevědomě zamířil směrem k tobě. Dívala ses na mě polekanýma očima, nicméně jsi nikam neuplavala.

Pozdravil jsem tě. Nesměle jsi odpověděla, celá, až po bradu ponořená, ve vodě. Chvíli jsme si jen tak nezávazně povídali, ty pořád celá ve vodě, než ti začala být zima a rozhodla ses plavat zase dál.

Vrátil jsem se k Patrikovi, který se zatím snažil o konverzaci s nějakou blondýnkou. Říkám mu: „Docela kost, ale proč se pořád schovává v tý vodě? To je tlustá nebo co?“ Nevěděli jsme. Pak jsme si šli taky trochu zaplavat, když v tom jsem si všiml, že odcházíš.

Nebyla jsi tlustá, tvoje postava byla perfektní. Ale i když jsi z vody vylezla, pořád jsi v ní byla. Jak to myslím? Schovávala ses. Voda ti poskytovala útočiště. Prostor čistě pro tebe, kde jsi mohla být sama sebou a kde tě nemohl nikdo vyrušit. A tak i když už jsi fyzicky ve vodě nebyla, pořád jsem ji kolem tebe viděl. Odešla jsi. Myslel jsem na tebe.

Večer jsme šli s Patrikem na pivo. Ptal se na tebe. Prý: „Tak co ta kočka z bazénu, co se styděla a byla furt ve vodě?“ a já mu na to řekl: „Však já si počkám, až z té vody vyleze, jednou.“ Patrik tě neviděl z bazénu odcházet, nemohl vědět, že už jsem viděl, jak jsi z vody vylezla, tudíž taky nemohl vědět, jak jsem tu větu myslel. Kdoví,  jestli by to vůbec pochopil. Tak jsem pořád čekal. Až do teď.

Dneska je to sedm let, co jsme se na bazénu poprvé potkali. Vidím tě jako tenkrát, pořád stejně krásnou. Jen už jsi z té vody konečně vylezla a já ti konečně můžu říct „Miluji tě.“


11 názorů

Beed
20. 10. 2009
Dát tip
No právě. To je něco kopírování, hledání, přepisování atd. Proto už to ani tolik nedělám... Jen nadhodím, že jsou tam chyby a autor, pokud je soudný, by se po nich měl podívat sám. Nebo se zeptat.

Beed
20. 10. 2009
Dát tip
Jó... hezky vytisknout, opravit červenou propiskou a zaslat poštou zpět autorovi :)

Beed
20. 10. 2009
Dát tip
Proti pražákům nic, Marvine!! Já jen, že moje babi je od Prahy a takhle nějak by to asi řekla/napsala ona ;) Ona si totiž autorka ty chyby opravila pouze v odstavci, který jsem jí dala jako příklad... na zbytek se nepodívala.

IFETIV
15. 10. 2009
Dát tip
tj, možná že jako báseň by to bylo lepší :)

jamoyce
15. 10. 2009
Dát tip
Já bych řekl, že myšlenka tam je, ale ne hlubší. Okolnostmi, za kterých to autor píše, se čtenář nemůže a nemusí zabývat. Mluví text. Ten je v tomhle případě docela dobře napsaný, i když tam ještě dvakrát to "jsi se" zůstalo. Obraz schování ve vodě není špatný, ale povídka na něm stojí až moc. Vlastně to ani není povídka, spíš taková báseň v próze. Ale ten konec, no... nevím.

IFETIV
14. 10. 2009
Dát tip
ona tam ta hlubší myšlenka je, jen by to asi chtělo znát okolnosti za kterých jsem to psala :)

IFETIV
14. 10. 2009
Dát tip
heh, děkuju :)

Beed
14. 10. 2009
Dát tip
'...že jsi si ani nevšimla, jak na tebe koukáme. Pak jsi se zastavila. Chytla jsi se u okraje a...' Jsi z Prahy, co? Prosím = ...že sis ani nevšimla, jak na tebe koukáme. Pak ses zastavila. Chytla ses u okraje a... 'Však jí si počkám až...' = asi 'já' a před 'až' čárku. ------ Hlubší kritika mě nenapadá; k tomu je potřeba dílo s hlubší myšlenkou. Nic ve zlém. Tohle je milé, takový deníkový zápisek. Ale nic převratného ;)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru