Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

ten den

14. 10. 2009
1
1
446
Autor
leo.atrid

ten den, kdy zaklapneš dveře

mi z horních futer spadnou kousky pavučin

co jsem zapomněl vymést( ne, kecám, schovával jsem si je na zvláštní příležitosti)

budou posypané stříbrným prachem pudřenek

a na dveřích pak z rtěnky namalované srdce

a můj vyrytý smutek

co zapomene odejít společně s bouchnutím dveří

 

a pak po zemi budou stopy bahna a sněhu

co jsi přinesla na botách, protože venku je hnusně

až to člověka hřeje u srdce

( nejvíc sebevražd je v krásném počasí)

malé blátivé šlápoty

budu se jen dívat, jak mizí, vsakují se do línajícího peršanu

a nikdy se nepodívám na reklamu s vanishem na koberce

nechám je tam

jako stopy kousků sebe sama


1 názor

BBarkku
25. 11. 2009
Dát tip
někdy si tě musím přečíst po desátý a pak mi to vyrazí dech;) ..to je zvláštní schopnost poezie, kterou jen tak někdo nemá:) (!)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru