Bezmoc

Srdce mé mě bolí a pohltil jej Stín.

Proč?Protože nemohu být s ní …

Tak ležím teď v posteli a jsem z toho v prdeli.

Procházím si tvrdou bolestí,Ruce svírám do pěstí.

Kéž bys věděla, jak to bolí…

Jako když ránu zasypeš solí.

Co osvobodit mě může?

Jsi to ty a vůně tvé kůže,

Nebo tvé rty rudé jako růže,

Tohle mi pomůže!

Pár minut bez Tebe je delší než-li století,

Mé srdce krvácí a padá někde do smetí…

Tak nenech mě přece čekat,

Čas je jako bič,

Co bičuje mě když Ty jsi pryč!

To co k Tobě cítím je silnější než láska,

Ale Ty to nevidíš, Tvé oči halí černá páska.

Vážně to semnou nemyslíš,

já ano, copak to nevidíš?

Ale nechci se Tě na to ptát,

Pak bych zřejmě Tobě sbohem musela dát!

Nevidět Tě rovná se nežít,

Jsem‚úplně na dně-jdu se zabít!

Jsi pro mě bůh a já Tvou obětí,

Už je konec, smrt drží mě v zajetí.

Smrt není řešení, nedá světlo ani třpyt!

Nedovolí mi Tě nikdy políbit!